Cena zlata se stanovuje na světovém trhu se zlatem v amerických dolarech za trojskou unci; tato stránka uvádí odpovídající cenu v českých korunách. Jedna trojská unce se rovná 31,10348 gramu.
Po tisíce let hraje zlato klíčovou roli v dějinách lidstva. Většina archeologických nálezů naznačuje, že lidé, kteří se se zlatem setkali, byli tímto kovem okouzleni. Není přesně známo, kdy bylo poprvé objeveno, ale zlato bylo nalezeno v paleolitických jeskyních pocházejících až z období 40 000 let př. n. l. První zlaté mince nechal razit lydský král Kroisos kolem roku 550 př. n. l. a obíhaly jako platidlo v mnoha zemích ještě před zavedením papírových peněz.
Od starověkých Egypťanů až po současnost nesehrál žádný kov tak významnou roli v mezinárodním měnovém systému jako zlato. V průběhu dějin se používalo jako peníze a jako měřítko směnného kurzu měn mnoha zemí.
Vypuknutí dvou světových válek a chaos meziválečného období zasadily ránu zlatému standardu i světovým finančním trhům. Politická a hospodářská dominance Spojených států, která vyžadovala, aby dolar stál ve středu systému, spolu s touhou po stabilitě prostřednictvím pevných směnných kurzů považovaných za nezbytné pro obchod, ale také po větší pružnosti, než jakou poskytoval tradiční zlatý standard, vedly k jeho nahrazení. Na konci druhé světové války vznikl měnový systém z Bretton Woods — systém pevných směnných kurzů. Byl navržen na konferenci v Bretton Woods ve Spojených státech v roce 1944. Brettonwoodský systém zavedl zlatý devizový standard, v němž byla cena zlata pevně stanovena v amerických dolarech. Americký dolar byl pro brettonwoodský systém vybrán proto, že po druhé světové válce byly Spojené státy nejsilnější ekonomikou na světě. Dolar byl ke zlatu zafixován na tehdejší úrovni 35 dolarů za unci, zatímco všechny ostatní měny měly pevné — avšak upravitelné — směnné kurzy vůči dolaru. Šlo o radikální experiment, který učinil Spojené státy na světových trzích ještě mocnějšími.
Na počátku 70. let 20. století vedla válka ve Vietnamu, která byla pro americký rozpočet zničující, ke zhroucení zlatého devizového standardu. Náhlé rozhodnutí prezidenta Nixona v roce 1971 ukončit brettonwoodský systém vešlo do dějin jako „Nixonův šok“. V letech 1971 až 1976 došlo k několika pokusům zlatý standard zachránit. Cena zlata však dále stoupala a v roce 1980 dosáhla rekordních 800 dolarů.
Od roku 2014 není žádná měna na světě kryta zlatem. To však neznamená, že země své zlato rozprodaly. Většina si udržuje velké zásoby zlata, aby v nouzových časech bránila svou měnu. Zlato je stále považováno za rozumnou investici, zejména od roku 1971 a konce brettonwoodského systému. Jako každá investice prošlo zlato v posledních desetiletích mnoha vzestupy a pády. Rok 1999 byl mezníkem, kdy cena zlata klesla na 251,70 dolaru. V roce 2003, s americkou invazí do Iráku, mnozí vnímali zlato jako bezpečný přístav a jeho cena dále rostla v důsledku geopolitického napětí a světové finanční krize v roce 2008, přičemž v roce 2011 dosáhla více než 1 900 dolarů za unci. V posledních letech se obchodovalo za postupně překonávaná rekordní maxima nad 2 000 dolarů za unci uprostřed obav z inflace, geopolitických konfliktů a silných nákupů ze strany centrálních bank.
Zdroje:"Gold as an investment," https://en.wikipedia.org/wiki/Gold_as_an_investment
"History of gold," https://www.gold.org/about-gold/history-gold